Za sedm let budou kopečky hlíny rostoucí k nebi západně od Fort Collins zapadat do krajiny, která je obklopuje, do úpatí kopců posetých šalvějí a divokými travinami, které se vlní v horkém letním větru.
Na těchto kopcích však nesmí růst žádné stromy. To proto, že jejich kořeny by mohly proniknout tlustým jílovým krytem, který před zraky lidí ukryje odpadky za zhruba 60 let.
Skládka Larimer County se musí uzavřít do konce roku 2024, kdy dosáhne své kapacity.
Do jejích bran už nevstoupí ani jeden pytel kuchyňských odpadků plný slupek od melounů a obalů na jídlo s sebou. V pickupu nebo komerčním popelářském voze tudy neprojede už ani jedno jízdní kolo, rozbitá pohovka nebo hromada dřeva, hřebíků a rozdrcených dlaždic.
Skládka se připojí k dalším 190 uzavřeným skládkám odpadků, tisícům akrů zakopaných odpadků po celém Coloradu. A okres Larimer není jedinou skládkou, která je téměř plná.
Kolorado mělo kdysi 150 aktivních skládek. Dnes jich má jen 58, ale místo pro odpadky státu nechybí. Některým skládkám v Coloradu, kde každoročně přibývají tisíce obyvatel produkujících odpadky, zbývá více než 100 let životnosti.
Ale o to nejde, tvrdí ochránci přírody a pracovníci skládek.
„Opravdu chceme tyto skládky používat dalších 125 let? Existují mnohem lepší způsoby, jak se zbavit toho, co považujeme za odpad,“ řekla Harlin Savageová ze společnosti Eco-Cycle se sídlem v Boulderu, která je jednou z největších neziskových recyklačních firem v zemi.
Kolorádo je podle ní považováno za stát se „zelenými referencemi“, ale v praxi se řadí do spodní poloviny států podle toho, jak málo recykluje.
Státní míra odklonu – která měří, kolik odpadu se díky recyklaci odkloní od skládek – je prohnilá. Podle coloradského ministerstva veřejného zdraví a životního prostředí je na 19 procentech, zatímco celostátní průměr je 34 procent.
V roce 2016, což je poslední rok, kdy jsou údaje k dispozici, Colorado na skládky uložilo 7,9 milionu tun odpadu. Celkový objem za rok 2016 je o 410 000 tun vyšší než v roce předchozím. A o 936 000 tun více než v roce předchozím. Od roku 2016, kdy byly tyto celkové údaje státem spočítány, přibylo v Coloradu odhadem 150 000 lidí.
Podle zprávy státního ministerstva zdravotnictví pro zákonodárce z roku 2018 vytvoří Coloradané denně 9,6 kilogramu odpadků na osobu, z čehož asi 7,8 kilogramu putuje na skládku, zatímco 1,8 kilogramu je recyklováno nebo znovu použito.
A tato čísla se zhoršují, protože množství odpadků na osobu roste a procento recyklovaných odpadků v posledních letech klesá.
Jeff Boltz, který pracuje na skládce v okrese Larimer už 21 let a do důchodu půjde zhruba ve stejné době jako samotná skládka, je stále šokován tím, co někteří lidé vyhazují, včetně páru kožených pohovek.
Boltz je typ člověka, který vymyje nádoby od margarínu a znovu je použije na oběd. Zástupce ředitele odboru pevných odpadů, který ve svém pickupu poskakuje po silnicích postavených na vrcholu uzavřených částí skládky, nepoužívá plastové pytlíky. Znovu používá starý nábytek. A uvědomuje si, že většina lidí o odpadcích nepřemýšlí tolik jako on, nebo o nich nepřemýšlí vůbec.
„Vyváží je na chodník. Po práci ho zase odvalí zpátky. Je to tady, je to pryč,“ řekl.
„Už o tom nepřemýšlejí.“
Málo ze 190 uzavřených skládek v Coloradu bylo zkontrolováno
S rozmachem počtu obyvatel Colorada a s ním i tun odpadků se počet fungujících skládek zmenšil.
Důvod: přísnější ekologické předpisy, které vstoupily v platnost v 90. letech, a vyšší náklady na jejich dodržování.
Kolorado má nyní 58 skládek, které přijímají odpadky z domácností, což je mnohem více než v některých státech na východním pobřeží, kde se počet zbývajících skládek pohybuje v řádu jednotek.
Přestože menší skládky provozované městy a okresy stále fungují, je jich méně a podél Front Range se odpadky z velkých coloradských měst shromažďují na obrovských, často komerčně provozovaných skládkách.
Zajistit, aby 190 uzavřených a uzavřených skládek v tomto státě neznečišťovalo půdu a vodu, je velký úkol, který ještě nezačal v plné síle.
Coloradský úřad pro veřejné zdraví a životní prostředí začal nedávno vytvářet soupis skládek, které byly uzavřeny po roce 1967, kdy stát přijal zákon o pevných odpadech a začal je regulovat. Většina uzavřených skládek v Coloradu byla uzavřena na základě volnějších požadavků, než jaké existují v současnosti, a záměrně ukončila provoz před federálními předpisy z roku 1993, které zpřísnily ekologické normy.
Přibližně 90 skládek v Coloradu se rozhodlo pro uzavření namísto splnění norem. Státní úředníci hodlají každou z nich zkontrolovat, aby zjistili, zda byly uzavřeny řádně a zda představují „nízké riziko pro lidi a životní prostředí“.
Prohlídky těchto skládek, z nichž mnohé jsou uzavřeny již 25 let, ještě nezačaly.
V okresech Jefferson a El Paso je uzavřeno po devíti skládkách. Okres Adams jich má podle státního soupisu osm, Huerfano tři a Denver jednu.
Skládka v okrese Larimer se řídí současnými přísnějšími federálními požadavky, aby bylo zajištěno, že po jejím uzavření nebude docházet k vypouštění nepřijatelného množství metanu, znečišťování podzemních vod nebo k odkrytí odpadků. A státní ministerstvo zdravotnictví ji pro jistotu zkontroluje.
Kromě nové iniciativy na kontrolu uzavřených skládek kontroluje ministerstvo uzavřené skládky po obdržení stížností nebo v rámci současných požadavků na monitorování po uzavření.
V letošním roce několik uzavřených skládek nesplňovalo předpisy pro nakládání s pevnými odpady.
Mezi nimi byla i skládka Capulin v okrese Conejos, kde inspektoři v roce 2014 našli důkazy o nelegálním ukládání odpadu na pozemku okresu. Stavební suť, beton, odpadky, nábytek, pneumatiky, elektronika a různé pětilitrové kontejnery byly roztroušeny po krajině. Podle státních záznamů žádná brána ani zámek nebránily lidem v nelegálním vstupu a vyhazování domovního nebo stavebního odpadu.
Stát v roce 2016 uložil okresu maximální pokutu 10 000 dolarů za porušení coloradského zákona o pevných odpadech, ale minulý měsíc ji zrušil poté, co byl pozemek uklizen, jak vyplývá z dokumentů, do kterých nahlédl deník The Colorado Sun na základě státních zákonů o veřejných záznamech.
Otevřené skládky jsou v Coloradu každoročně kontrolovány především pětičlenným oddělením státního zdravotního odboru. The state has a new goal of inspecting each landfill at least once per year, an improvement from previous years when the department did not have enough staff to visit every landfill annually and traveled to inspect landfills typically after receiving complaints.
When state inspectors visit, they are making sure the landfill is keeping its work space to a minimum, meaning only a small portion of trash is exposed to air.
Také se ujišťují, že skládka sleduje rychlost větru, že funguje obložení, které zabraňuje pronikání těžkých kovů a patogenů z rozkládajícího se odpadu do podzemních vod, a že odpadky ponechané přes noc na volném prostranství jsou pokryty biologicky rozložitelným práškem nebo jinou látkou, aby je nerozfoukalo nebo neroznesli ptáci.
Skládky s menšími problémy s dodržováním předpisů, jako jsou například problémy s papírováním, které lze snadno napravit, jsou vyzvány k provedení změn. Těm se závažnějšími porušeními je vydáno doporučení k dodržování předpisů a skládky, které nedodržují předpisy nebo neodstraňují ekologické problémy, mohou obdržet nejvyšší stupeň opatření, tzv. příkaz k dodržování předpisů.
Příkaz k dodržování předpisů má nyní devět provozovaných skládek v Coloradu:
Skládka v okrese Washington byla například v roce 2016 upozorněna na překročení povolených hodnot výbušných plynů a na to, že se jí nepodařilo minimalizovat množství odpadu roznášeného větrem.
Podle státních záznamů má v Coloradu problémy s dodržováním předpisů, které dosáhly alespoň druhého stupně doporučení, asi 30 skládek. Malé skládky mají mnohem častěji problémy s dodržováním předpisů – 17 z 19 malých skládek je na seznamu státního zdravotního úřadu jako nevyhovující.
V Aspenu se skládka plní demoliční sutí
Skládka Pitkin County Landfill je další z coloradských skládek, jejíž kapacita se blíží hranici kapacity. V Aspenu, kde je v průměru každý dům zbourán a přestavěn každých 20 až 25 let, je skládka plná demoličních materiálů.
Dřevo. Šindele. Rozbité skříně a hromady sádrokartonu.
Na celostátní úrovni je průměrný prostor skládky zaplněný stavebním materiálem asi z 20 procent. V okrese Pitkin je to 62 procent, říká Cathy Hallová, manažerka pevného odpadu v okrese.
Skládce, která byla otevřena v 60. letech minulého století, zbývá šest nebo sedm let, než jí dojde místo. Okres požádal coloradské ministerstvo veřejného zdraví a životního prostředí o dvě povolení k rozšíření – rozšíření na severním konci, které by mohlo pojmout odpadky za osm let, a na jižním konci, které by mohlo pojmout až 42 odpadků.
Třetí možností je vybudování „překládací stanice“, která by shromažďovala odpadky z okresu, které by se odvážely 40 mil daleko na skládku v Glenwood Springs nebo do 70 mil vzdáleného Rifle.
Kromě žádosti o více místa se města okresu Pitkin snaží odklonit stavební odpad ze skládky tím, že přepracovávají stavební povolení tak, aby vyžadovala recyklaci. Například v Carbondale se diskutuje o tom, zda požadovat po stavebnících, aby recyklovali 50 % materiálu, pokud chtějí v tomto městě postavit budovu.
Problém je, že je těžké najít průmyslová odvětví, která chtějí materiál kupovat. Například sádrokartonové desky nejsou v Coloradu považovány za recyklovatelný materiál, ačkoli v jiných státech ano.
„Dívá se na nás jako na stát, který je tak šetrný k životnímu prostředí, ale máme opravdu hroznou míru odklonu,“ řekl Hall. „To je hrozné.“
Částečným důvodem je to, že recyklace je drahá a skládkování je levné. Skládkování domovního odpadu na skládce v Pitkin County stojí 56 dolarů za tunu, avšak přeprava recyklovatelného odpadu do Denveru stojí 76 dolarů za tunu.
Hallová už má dost toho, když slyší, jak lidé říkají, že kupují balenou vodu, ale recyklují ji, což pravděpodobně znamená, že láhev putuje z Colorada do přístavu v Kalifornii na loď směřující do Číny.
„Naše myšlení je prostě takové, aby se vůbec nevytvářely,“ řekla. „Víte, jak je těžké takovou láhev recyklovat?“
Největší skládka v Coloradu se zaplní až za 120 let
Je těžké pochopit, jaké množství odpadu se každý den vysype na skládku, která ročně přijme nejvíce odpadu v Coloradu.
Na skládku o rozloze 2 364 akrů východně od Denveru, která přijímá většinu odpadu z oblasti metropole, se denně dostane v průměru téměř 8 000 tun – z toho asi 60 % tvoří odpad z domácností, 20 % stavební a demoliční suť a 20 % výrobní odpad.
Sídlištní popelářské vozy, které pojmou 7 až 8 tun odpadu, obvykle vyklopí svůj náklad na překládacích stanicích v Commerce City nebo Englewoodu.
Poté obří sklápěcí vozy – tak se jim říká proto, že se jejich přívěsy odpojují a vyklápějí téměř do svislé polohy – sbírají odpad z překládacích stanic a odvážejí jej do Denver Arapahoe Disposal Site, zkráceně nazývané DADS.
Sklápěče dojedou na okraj skládky, kde je pro daný den aktuální pracovní fáze, a nacouvají na sklápěcí plošinu, aby odpojily přívěs od kabiny. Pracovník v boudě stiskne tlačítko a přívěs se zvedne k nebi a během několika sekund vysype na skládku 20 až 25 tun odpadu.
Každý den se pracovníci skládky pohybují na stále se měnícím, relativně malém úseku plochy a nechávají najednou jen jeden nebo dva akry odkrytého odpadu. Obří stroje, včetně monstra za 1 milion dolarů s pneumatikami z oceli s hroty, drtí a rovnají odpadky, které se objevují téměř nepřetržitě.
Stroje odpadky křupou a převalují, přičemž vytvářejí spodní vrstvu komerčního odpadu – šindele a panty – následovanou vrchní vrstvou odpadu z domácností – staré matrace a kávová sedlina a hračky. Domácí odpad se navrství na horní vrstvu, protože část z něj se rozloží, zatímco stavební odpad zůstane na místě jako podkladová vrstva.
Skládkový odpad má hustotu 300 až 600 kilogramů na metr krychlový, ale stroje ho dokáží zmačkat natolik, že 1 metr krychlový obsahuje až 1 800 kilogramů odpadu.
Čím více odpadu se na skládku vejde, tím více peněz skládka za dobu své existence vydělá. „Prodáváme prostor,“ řekl Marcel Kozlowski, inženýr stavby DADS, kterou vlastní Denver, ale provozuje ji společnost Waste Management.
Snaha o efektivitu se promítá i do metanu, který vzniká rozkladem odpadků. Systém vrtů a potrubí na skládce shromažďuje metan a posílá ho do dvojice přestavěných dieselových motorů Caterpillar. Vyrobená energie jde do sítě společnosti Xcel Energy, což stačí na napájení 2 500 domácností ročně.
Skládka má také kompostovací část, kde se na slunci pečou řady štěpky smíchané s nepoužitelnými potravinářskými produkty a zbytky z firmy vyrábějící krmivo pro domácí zvířata.
Kousek od štiplavých řádků kompostu a těžkých strojů, které drtí odpadky, se při nedávné návštěvě proplétaly plevelem dvě antilopy.
Kozlowski neplatí za odvoz odpadu. Místo toho vozí své pytle s odpadky a recyklovatelným materiálem každý druhý týden na skládku, jejímž je inženýrem. „Jsem popelář,“ zní jeho jednoduché vysvětlení.
Hlubším důvodem je však to, že mu vadí, kolik různých popelářských firem projíždí jeho čtvrtí, kde si každý obyvatel může vybrat svého svozce. Mezi „popeláři“ se vtipkuje, že obyvatelé Colorada považují za své „bohem dané právo vybrat si vlastní popelářskou společnost“, na rozdíl od jiných států, kde je běžné, že města nebo okresy uzavírají smlouvu s jednou popelářskou společností.
Tato skládka, která se nachází východně od silnice C-470 v Auroře a v dálce jsou vidět mrakodrapy v centru Denveru, má kapacitu na to, aby přijímala odpadky ještě 120 let, pokud, jak řekla mluvčí společnosti DADS, budou Coloradané „recyklovat všechny své čisté lahve, plechovky, papír a lepenku“.
„Uvědomte si, co používáte a jak se toho zbavujete,“ řekl Kozlowski.
V okrese Larimer zbývá sedm let místa na odpadky
Skládka okresu Larimer se objevuje na obzoru za městem Fort Collins a na první pohled je nápadná jen díky obřím těžkým strojům, které se prohánějí po kopcích. Hned za miniaturními horami z odpadků se nachází vodní nádrž Horsetooth. Na nejvyšších kopcích stojí luxusní domy, z jedné strany je výhled na nádrž a z druhé na skládku.
Skládka, která byla otevřena v roce 1963, už většinu zakopaného odpadu uzavřela. Pozemek vypadá jako každý jiný zvlněný kopec, ale na místech, kde se odpad pod ním rozložil, se propadl. Trubky vyčnívající ze země jsou součástí systému na zachycování metanu, který se před rozptýlením do ovzduší spaluje ve flérách.
Těsně pod trávou na již zakrytých úsecích je 6 cm svrchní vrstvy zeminy a na ní 18 cm „prokořenitelné“ hlíny, tedy takové, která je dostatečně porézní pro růst kořenů rostlin. Pod ní byla každá sekce skládky zakryta 18palcovou vrstvou hlíny, která byla tak vlhká, že když vyschla, vytvořila tvrdou skořápku.
Skládka denně přijme v průměru 1 150 tun odpadu, což sledují váhy, které váží zákazníky při vstupu a výstupu. Před 17 lety získala „vertikální rozšíření“, což znamená, že může růst do výšky, a prodloužila se její životnost až do roku 2024.
Kam budou odpadky putovat, až skládka naplní svou kapacitu?
Skládka, kterou vlastní společnost Waste Management v Aultu, má před sebou téměř 100 let, než se naplní. A okres Larimer vlastní pozemek severně od Wellingtonu, který zvažuje pro svou další skládku.
Na současném místě by mohl okres vybudovat překládací stanici, kam by zákazníci mohli přivážet odpadky a recyklovatelné materiály, které by se třídily a následně převážely na jiné skládky nebo do recyklačních center.
Zůstane zde vzdělávací středisko pro odpadky a také středisko pro nebezpečný odpad z domácností, kam mohou obyvatelé okresu odevzdávat napůl použité plechovky s barvami, čisticími a bělicími prostředky, benzin, autobaterie, aerosoly a další kapaliny, které by neměly končit na skládce, protože mohou pronikat do půdy a podzemních vod.
A naštěstí pro Betty Robinsonovou plánuje místo zachovat řadu kontejnerů na tříděný odpad označených pro lepenku, novinový papír, sklo a plasty.
Robinsonová, seniorka, strávila během nedávného letního dne asi 15 minut vykládáním kontejnerů s vytříděným recyklovatelným odpadem ze svého sedanu typu hatchback do příslušných nádob. Tuto cestu podniká obyvatelka okresu Larimer jednou měsíčně. Podle jejích slov je to levnější než platit za recyklační službu na obrubníku.
Provozovatelé skládek a zastánci recyklace by si přáli, aby její přístup měl každý.
„Recykluji všechno, co se dá,“ řekla Robinsonová. „Proč plýtvat?“
