JERRY M. PARSONS, STEVE GEORGE A GREG GRANT
TEXAS COOPERATIVE EXTENSION
PŘÍBĚH BLUEBONNETU
Bluebonnety jsou milovány již od dob, kdy člověk poprvé brázdil rozsáhlé prérie Texasu. Indiáni kolem nich spřádali fascinující lidové příběhy. Dávníšpanělští kněží sbírali semena a pěstovali je v okolí svých misií. Tato praxe dala vzniknout mýtu, že padres přivezli rostlinu ze Španělska, ale to nemůže být pravda, protože dva převládající druhy modrých konvalinek rostou přirozeně pouze v Texasu a na žádném jiném místě na světě.
Jak trefně napsal historik Jack Maguire: „Je to nejen státní květina, ale také jakási květinová značka, kterou cizinci znají téměř stejně dobře jako kovbojské boty a klobouk Stetson.“ Dále tvrdí, že „modrý klobouk je pro Texas tím, čím je pro Irsko shamrock, pro Japonsko třešňový květ, pro Francii lilie, pro Anglii růže a pro Holandsko tulipán.“
Balada o našem zpívajícím guvernérovi, zesnulém W. Maguereovi, se jmenuje „Modrý klobouk“. Lee O’Daniel, se zpívá: „Můžete být na pláních, v horách nebo tam, kde vane mořský vánek,
ale modré květy jsou jedním z hlavních faktorů, které dělají z tohoto státu nejkrásnější zemi, jakou známe.
Přečtěte si o legendě o růžovém modrém květu.
TEXAS MÁ PĚT STÁTNÍCH KVĚTIN?
Bluebonnety jako naše státní květina mají velmi zajímavou historii. Texas má vlastně pět státních květin, víceméně, a všechny jsou to modřence. Tady je návod, jak se to stalo.
Na jaře roku 1901 se texaský zákonodárný sbor vážně zabýval výběrem státního květinového znaku a následná bitva byla horká a tvrdá. Jeden ze zákonodárců se emotivně vyslovil pro bavlníkový boltec, protože bavlna byla v té době v Texasu králem. Jiný, mladý muž z Uvalde, vyzdvihl přednosti kaktusu tak výmluvně, že si vysloužil přezdívku „kaktusový Jack“, která mu zůstala až do konce života. Jmenoval se John Nance Garner a později se stal viceprezidentem Spojených států.
Tento den však zvítězila Národní společnost amerických koloniálních dam v Texasu. Jejich volba padla na Lupinus subcarnosus („obecně známý jako buvolí jetel nebo modrák,“ stálo v rezoluci) a 7. března byl bez jakéhokoli zaznamenaného odporu přijat zákon.
A tehdy byla zahájena zdvořilostní válka o bluebonnet.
Lupinus subcarnosus je drobná rostlina, která brzy na jaře zbarvuje písčité kopce pobřežního a jižního Texasu královsky modrými barvami. Někteří lidé si však mysleli, že je nejméně atraktivní z texaských modřenců. Chtěli Lupinus texensis, okázalejší a odvážnější modrou krásku, která pokrývá většinu Texasu a je inspirací pro mnoho umělců.
Po sedmdesát let se tedy zákonodárci snažili napravit toto nedopatření. Moudří Soloni z Capital Hillu se však nechtěli nechat chytit do další botanické pasti, ani nechtěli urazit příznivce Lupinus subcarnosus. Problém vyřešili typickým politickým manévrem.
V roce 1971 zákonodárci vyřešili dilema tak, že přidali oba druhy dohromady a „jakoukoli jinou dosud nezaznamenanou odrůdu modřence“ a spojili je do jedné státní květiny.
Mezi mnoha věcmi, které tehdy zákonodárci nevěděli, bylo i to, že ve velkém státě Texas rostou další tři druhy lupin a deštníková zástava dělá ze všech pěti druhů státní květinu. A pokud budou objeveny nějaké nové druhy, automaticky převezmou i plášť státní květiny.
Pět státních květin Texasu je těchto:
- Lupinus subcarnosus, původní šampion a dodnes spoludržitel titulu, roste přirozeně v hlubokých písčitých hlínách od okresu Leon na jihozápaddo okresu LaSalle a až po severní část okresu Hidalgo v údolí. Často je označován jako modrásek písečný. Lístky rostliny jsou tupé, někdy vroubkované s hedvábnou spodní stranou. Tento druh, který dosahuje vrcholu kvetení koncem března, není snadné udržet v jílovitých půdách.
- Lupinus texensis, oblíbená rostlina turistů a umělců, vytváří modrý jarní koberec středního Texasu. Je všeobecně známá jako texaská modrák. Má špičaté lístky, květní stvol je zakončen bílou špičkou (jako králičí ocásek) a vrchol květu dosahuje koncem března a začátkem dubna. Ze všech druhů se pěstuje nejsnáze.
- Lupinus Havardii, známý také jako Big Bend nebo Chisos Bluebonnet,je nejmajestátnějším z kmene texaských modřenců s kvetoucími trny až tři metry. Vyskytuje se na rovinách země Big Bend brzy na jaře, obvykle má sedm listů a mimo své přirozené stanoviště se obtížně pěstuje.
- Lupinus concinnus je nenápadná malá lupina o velikosti od 2 do 7 palců s květy, které kombinují prvky bílé, růžově fialové a levandulové barvy. Běžně je známá jako lupina jednoletá, vyskytuje se řídce v oblasti Trans-Pecos a kvete brzy na jaře.
- Lupinus plattensis se plíží ze severu do písečných dun texaského Panhandlu. Je to jediný vytrvalý druh ve státěa dorůstá výšky kolem dvou metrů. Obvykle kvete v polovině až na konci jara a je známá také pod názvy dune bluebonnet, plains bluebonnet aNebraska Lupine.
Vyřešení záhady pěstování semen
Září a říjen jsou měsíce vhodné pro výsadbu chladnomilných podzimních letniček, které na jaře následujícího roku bohatě vykvetou. Tuto myšlenku je těžké prodat většině lidí, kteří jsou přesvědčeni, že obvykle „dubnové přeháňky přinášejí květnové květy“, a proto neuvažují o výsadbě dříve než v dubnu. Na druhou stranu příroda nepotřebuje přesvědčovat, že podzimje nejlepší a správná doba pro výsadbu zimních letniček. Řada jarně kvetoucích polních květin vyklíčí na podzim, jejich vrcholky zůstanou malé a nenápadné, zatímco během zimy vytvoří mohutný kořenový systém, a pak nám v dubnu a květnu poskytnou záplavu barev. Modřenec je jednou z nich.
Ačkoli ke klíčení semen je potřeba teplo, k vývoji kořenové struktury modřence je zapotřebí chladné počasí.
Zásadní kulturní postupy pro texaskou státní květinu nebyly v minulém století změněny ani významně zkoumány. Díky výzkumu podporovanému a financovanému hotelem Worthington ve Fort Worthu a díky moderním zemědělským technologiím se modrásek konečně stává „tím, čím může být“, a zaujímá místo mezi našimi nejcennějšími, odolnými záhonovými rostlinami.
Klíč k úspěšnému pěstování modřenců spočívá ve znalosti semen. Semena se podobají malým plochým hráškům a jsou různobarevná, přičemž nejčastějšími odstíny jsou břidlicově modrá a světle hnědá. Lidé si nyní mohou koupit semena modrých květin, která vyklíčí a začnou růst během několika dnů namísto dřívějších měsíců. Člověk by si mohl myslet, že každé semínko, pokud je životaschopné, po zasazení vyroste; ne tak je tomu u modrých konikleců. Příroda vytvořila strukturu semen modřence takovým způsobem, že během první sezóny po výsadbě vyklíčí jen malé procento semen. Toto opožděné klíčení zajišťuje přežití druhu v období nepříznivých pěstebních podmínek, jako je například dlouhodobé sucho. Příroda může chtít klíčení semen modřence rozdělit, ale pěstitelé této státní květiny chtějí, aby každé semeno vyklíčilo a rychle rostlo.
Pro zajištění rychlého a vysokého procenta klíčivosti musí být semeno modřence ošetřeno, aby se odstranily inhibiční vlastnosti semenného obalu, které jinak brání příjmu vody a zahájení růstu. Tento proces ošetření semen se označuje jako skarifikace. Správně skarifikované osivo vyklíčí do 10 dnů po zasazení do vlhké půdy. Semenáčky skarifikovaného osiva jsou také vitálnější.
POZNÁMKY K VÝSADBĚ
Po léta milovníci divokých květin sázeli semena modřenců a divili se, co se stalo s krásným jarním květem, který očekávali.
Především, pokud se použije obyčejné osivo modřence, které nebylo chemicky ošetřeno (skarifikováno), nemá člověk velkou šanci na úspěch. Klíčivost neskarifikovaného osiva je někdy nižší než 20 procent. To znamená, že za předpokladu, že vše děláte správně (ochrana proti škůdcům, optimální vlhkost), lze v nejlepším případě očekávat, že z každých 100 semen zasetých s použitím neskarifikovaného osiva vyroste pouze 20 semen. Nelze ani očekávat, že všech těchto 20 semen vyklíčí současně, protože k vyklíčení může dojít v průběhu 30 dnů. Dostupnost chemicky skarifikovaného osiva tento odvěký problém řeší.
Zajistit, aby osivo vyklíčilo a rostliny vyrostly z půdy, je samozřejmě jen začátek. Abyste si zajistili úspěch, musíte nejprve vybrat optimální místo pro výsadbu. Vzcházející semenáčky je třeba chránit před ničivým působením pilatek a hnilobou způsobenou půdními houbami. Většina budoucích pěstitelů modřencůzabíjí rostliny příliš velkým množstvím vody. Nezapomeňte, že modřence jsou ve skutečnosti velmi odolné vůči suchu, a proto jsou velmi náchylné k úhynu v důsledku přemokření.
Aby se předešlo možným problémům s klíčením semen, mnoho lidí bude chtítpoužít raději přesazené rostliny. S přesazenými rostlinami, které jsou starší a odolnější, se mnohem lépe manipuluje a lépe se zakládají. Přesazené rostliny lze také snáze umístit do prostoru, takže je zajištěno založení porostu ve formálních výsadbách. Pro zvýraznění a doplnění krásy běžnější modré odrůdy jsou k dispozici přesazené rostliny i skarifikovaná semena bílé, růžové a modré odrůdy „Worthington Blue“.
Jedním ze způsobů, jak zajistit úspěšný rozkvět modrých konikleců ze semen nebo přesazených rostlin, je zasadit je na ideální místo. Ideální lze definovat jedním slovem – slunečné. Modřencům se nebude dařit, pokud budou pěstovány ve stínu nebo na ploše, na kterou dopadá méně než 8-10 hodin přímého slunečního světla. Pokud rostou na zastíněném místě, budou rostliny vysoké a vřetenovité s malým počtem květů.
Modřencům se daří v jakékoli půdě, pokud je dobře odvodněná. Pokud vás trápí lepkavá jílovitá půda, zkuste vybudovat vyvýšené (6 cm nebo více) záhony a upravit půdu 3-4 cm organické hmoty (kompostu, listí ze stromů, zkaženého sena apod.) Půdu neudržujte příliš vlhkou, jen ji udržujte mírně vlhkou. Nezapomeňte, že jakmile se rostliny ujmou (dva až tři týdny po výsadbě), jsou odolné vůči suchu a patří k nejodolnějším texaským původním rostlinám.
Vlhnutí, komplex houbových chorob, které způsobuje hnilobu stonků, není u přesazených rostlin s pevnými stonky tak časté jako u křehkých vzcházejících sazenic. Abyste minimalizovali výskyt vlhnutí, vyhněte se výsadbě na záhony s výskytem tohoto onemocnění, používejte raději přesazené rostliny než osivo a nepřelévejte je.
Zapomeňte také na to, že v počátcích růstu tvoří modřence přízemní růžice. Celá rostlina nemusí být vyšší než několik centimetrů, ale listy mohou pokrýt plochu o velikosti jídelního talíře. To je přirozený stav a bez ohledu na to, jak moc zaléváme nebo hnojíme, rostlina nebude rychle růst, dokud teplo jara nezačne vytvářet květní stvoly. Je také přirozené, že spodní listy se po prvních mrazech zbarví do karmínové barvy. Pod růžicí listů roste velká masa kořenů. Tyto kořeny mají schopnost vytvářet dusík vázající uzliny, které jsou naplněny užitečnými bakteriemi, jež mohou přijímat dusík z atmosféry a vyživovat rostlinu. To znamená, že hnojení lze také omezit na minimum. Na záhony pro výsadbu bluebonnetu není třeba přidávat žádná další hnojiva, protože většina založených záhonů má hojnost rostlinných živin, které zůstaly z hnojení předchozích plodin.
Při vlastní výsadbě semen modrých konikleců zapomeňte na myšlenku pouhého házení nebo sypání semen do trávy! Mnoho semen modrých konikleců bylo touto technikou rozptylování zmařeno jako krmivo pro ptáky. Osivo MUSÍ být lehce zakryto nebo uhrabáno do půdy. Na naturalizovaných polích modrásků je semeno postupně zakrýváno vymýváním půdy a defoliací plevelů a trávy, ALE JE ZAKRYTO DŘÍVE, NEŽ SKUTEČNĚ VZNIKNE.
Při výsadbě přesazené modřence dávejte pozor, abyste ji nesázeli příliš hluboko. Všimněte si, že všechny listy vyrůstají z centrální korunky-lístku. Tato korunka by neměla být zasypána, jinak rostlina uhnije.
Významnými nepřáteli sazenic a přesazených rostlin jsou malí noční hrozivci, kterým se říká pilousy, rolly-polly, sowbugs a několik dalších názvů, které by neměly být zmiňovány ve slušné společnosti.
Tito hladoví ďáblové dokážou sežrat rostliny přes noc. Mnohdy k ničivému náporu nedojde bezprostředně po výsadbě. Abyste zajistili přežití sazenic a přesazených rostlin, je rozumné kolem nově založených nebo vznikajících rostlin rozprašovat návnadu proti štěnicím, a to každý týden během prvního měsíce po výsadbě.
PŘIDÁVÁNÍ PANSIČEK PRO ZIMNÍ BARVY
Mnoho rádoby vlasteneckých pěstitelů modřenců odradila představa, že by modřenec v zimě nekvetl. Od zářído dubna jsou modřence těžko prodejným artiklem pro ty, kteří vyžadují krásuz květinových záhonů po celý rok. Tento problém lze vyřešit výsadbou jiných podzimních letniček, které slouží jako doprovodné rostliny pro zajištění meziplodin. Po několika letech testování a rekordně chladných zimách se jako doprovodné rostliny pro modřence doporučují macešky, prášivky, dianthus, jarně kvetoucí cibuloviny (tulipány apod.), okrasné zelí a červený flox Drummond. Většinu těchto kvetoucích rostlin modřence v březnu, kdy se začnou rozrůstat, přerostou. V té době je možné zbytky přechodných letniček odstranit a umožnit tak modrým koniklecům, aby se dostaly do popředí.
Chcete-li zajistit trvalou krásu a využít strukturu listů modřence jako pozadí, sázejte přesazené modřence do řádků vzdálených 24 palců od sebe. Přesazené rostliny by měly být v řádku od sebe vzdáleny maximálně 12 palců. Mezi každou řadu modřenců nebo každých 12 palců pak zasaďte řadu macešek, okrasných květin, zelí, hvozdíků, prášivek, na jaře kvetoucích cibulovin nebo floxů Drummondred.
Modřence jsou také skvělými doprovodnými rostlinami pro v létě kvetoucí trvalky, jako je lantana, šalvěj moučník, šalvěj podzimní a sedmikráska Michalmasova. Tyto a podobné rostliny lze po prvních mrazech seříznout k zemi a přesadit je s přesazenými modřenci. Když koncem jara modřence uvadnou, lze je odstranit, jakmile začnou rašit trvalky teplého období.
Kromě toho jsou modřence skvělými rostlinami do nádob, jako jsou whisky a terakotové květináče. Květináče by měly být naplněny směsí pro květináče, která dobře odvádí vodu, a umístěny na slunném místě. Modřence jsou ideální květinou s nízkými nároky na údržbu, kterou lze nahradit letní barevné kontejnerové rostliny (měděnky, periwinkles, purslane) – zejména ty kolem teras, terasy a bazénů, které se budou používat až na jaře. Následující jaro, když modřence uvadnou, je nahraďte svými oblíbenými teplomilnými květinami.
Chcete-li, aby modřence kvetly déle, odstraňte staré květy. Tím podpoříte rozvoj a kvetení bočních výhonků a zároveň eliminujete produkci semen, která by jinak zastavila cyklus kvetení.
Pro maximální účinek a krásu v krajině používejte raději velké trsy jedné barvy než různobarevnou směs. Nejvýrazněji působí například řada modrých macešek (proložená jednou barvou modřenců) posilující linii vaší terasy. Chladné barvy, jako je modrá, působí vzdáleněji, zatímco červená a žlutá plochu přibližují.
Důležitá je také doba výsadby modrých květin. Mnoho lidí s výsadbou čeká, až na jaře uvidí kvetoucí modřence. Je příliš pozdě na to, abyste na jaře vysazovali přesazené rostliny. Optimální dobou je podzim! Čím dříve na podzim (od září) se vysadí chemicky ošetřené osivo a přesazené rostliny, tím větší rostliny na jaře vyrostou a následně více vykvetou. Kořenový systém sazenic a přesazených rostlin založených brzy na podzim se více rozrůstá a je schopen vytvořit větší rostlinu, když na jaře začne vrcholový růst a kvetení. Chemicky očistěné osivo by mělo být vysazeno nejpozději 15. září v severním Texasu (Dallas-Ft. Worth) a na Den díkůvzdání v jižním Texasu (San Antonio). Přesazené rostliny by měly být vysazeny nejpozději na Halloween v severním Texasu a na Valentýna v jižním Texasu.
Významnou výhodou komerční produkce semen modrých konikleců, a tedy i dostupnosti přesazování, je to, že majitelé domů nemusí čekat, až rostliny v červnu vyprodukují suchá semena, aby mohli odstranit staré, ošklivé a uschlé rostliny. Než se trápit s ošklivostí odumírající, zasychající rostliny (která může vydržet déle než 40 dní po odkvětu), odstraňte rostlinu po odkvětu. Koho zajímá, že rostlina tvořísemeno! Příští rok si budete moci koupit více rychle klíčících, spolehlivě plodícíchsemen i přesazených rostlin. Zahrádkáři neschovávají semena petúnií,macešek, měsíčků apod. a TEĎ se nemusíme starat o to, abychom měli spolehlivou zásobu semen státních květin.
EXCITUJÍCÍ NOVÉ BARVY
Zahradníci z organizace Texas Cooperative Extension ve spolupráci s výrobci osiv,pěstiteli záhonových rostlin a zelináři domestikovali divokou květinu bluebonnet do podoby nové záhonové rostliny za několik milionů dolarů.
Lidé se často ptají, jak takový úžasný projekt vznikl a proč nebyl realizován již dříve. V roce 1982 smrtelně nemocný podnikatel a texaský přírodovědec Carroll Abbott, pro některé známý jako „pan Texas Bluebonnet“, vnukl zahradníkům z organizace Extension sen o vysazení návrhu naší státní vlajky složené výhradně ze státní květiny k oslavě texaského stoletého výročí v roce 1986. Tento zdánlivě jednoduchý návrh a to, co bylo zapotřebí k jeho uskutečnění, zapojilo tisíce lidí, vytvořilo zemědělský průmysl v hodnotě několika milionů dolarů, přineslo obrovskou publicitu texaskému A&M a stále přináší nové produkty a poznatky o divokých květinách, aniž by byl zjevný konec.
Od počátku byl hlavní hnací silou tohoto projektu vývoj neobvyklých barevných typů modřenců. Veškerýdalšívývojvčetněpřesazovánímodrýchkvětin,rychleklíčících,chemicky skarifikovanýchsemen,komerční produkce semen a časně kvetoucích typů rostlin byly nezbytnými složkami potřebnými k nalezení a rozmnožení potřebných barev (modré, bílé a červené) pro vysazení původního květinového cíle, texaské státní vlajky.
MODRÁ: Modrý modrásek byl samozřejmě již k dispozici. Jediné, co bylo třeba s touto barvou udělat, bylo zlepšit klíčivost semen a formulovat komerční výrobní techniku, která by zajistila spolehlivé dodávky semen.
BÍLÁ: Bílý kmen modřence byl většině místních botaniků známý, ale většině Texasanů stále neznámý. Fotografové se vždy těšili z příležitosti najít vzácnou bílou albinotickou modrou černuchu zasazenou mezi modrými, aby vylepšili své umělecké pokusy. V důsledku toho mnoholidí vědělo, kde se bílé populace vyskytují.
RŮŽOVÁ: Vývoj růžové modřinky byl považován za nemožný úkol. Dokonce i Carroll Abbott považoval umístění, vyčištěnía rozšíření růžové a nakonec i červené modřinky za poněkud přitažené za vlasy. Tento velký rostlinář se celý život pohyboval po texaských polích a viděl pouze tři růžové modřence. Většina jeho přátel z řad původních rostlin nikdy neviděla ani jednu!
Při hledání růžového kmene bylo použito stejné kritérium, které bylo použito k úspěšnému nalezení a vyčištění bílého kmene bluebonnet. Lidem bylo řečeno, aby sbírali pouze semena růžových odrůd ve velkých skupinách, aby přirozený výběr již z růžových odrůd vyšlechtil část modré. Modřence však byly skutečně tak vzácné, že byly zaznamenány pouze čtyři lokality v celém státě. „Mateřská loď“ růžovek byla nalezena na území města San Antonio. Jakmile byl nalezen zdroj genů, byla růžová a její odstíny přidány do barevného spektra modrých růží.
Protože byl růžový kmen bluebonnetu tak vzácný a výjimečný, byl pojmenován po mentorovi tohoto projektu. Růžová odrůda „Abbott Pink“ je nyní skutečností. Její jedinečná a jemná krása bude vždy připomínat obětavost a inspiraci Carrolla Abbotta pro všechny, kteří milují a oceňují vzácné druhy přírody.
Další barevné odstíny: Stejně jako sám Carroll Abbott je i růžový modroočko plný překvapení. Kmen „Abbott Pink“ poskytuje nádherné „bonusové“ barevné odstíny, které si původně nikdo nedokázal představit. Očišťování růžového kmene bluebonnetu nakonec povede k vytvoření zcela nové barevné varianty, díky níž se bluebonnet stane pro určitou část obyvatel Texasu bezpochyby nejuctívanější státní květinou v historii. Genetici uvádějí, že pro každou barvu v přírodě existují její odstíny. Například v rámci růžové modřence by měla existovat řada odstínů tmavší růžové a nakonec červené. Další spektrum barev by mělo existovat, když se odstíny modré barvy smíchají s tmavě růžovou nebo červenou a vytvoří levandulovou nebo případně i bordó. Neexistuje nyní skupina Texasanů, která by mohla projevit jemný zájem o vytvoření bordó zbarvené státní květiny? Vypadá to, že se to Aggies možná opět podařilo!
Další barvy státní květiny nebyly geneticky vytvořeny člověkem; tyto barvy existují tak dlouho, jak dlouho kvetou modřence. Další barvy, které již v přírodě existovaly a existují po staletí, byly jednoduše izolovány, očištěny a pěstovány ve velkém množství. Žádné šlechtění rostlin ani genetická manipulace s modrými květy nebyla provedena jinak než Bohem. Všechny tyto barvy byly vyvinuty pro vylepšení texaské státní květiny. VŠECHNY tyto barvy jsou ze zákona státní květinou. Nyní je poprvé v historii možné vysazovat a užívat si barevné vzory státní květiny. A protože všechny tyto barvy jsou přirozeně se vyskytujícími výběry, navzájem se dokonale doplňují, takže design a výběr barev je téměř bezchybný. Není nic krásnějšího než smíšený záhon růžových, bílých a modrých modřenců. Díky spolupráci s matkou přírodou lze nyní texaskou státní květinu pozvednout do nových výšin krásy a potěšení.
Jiní přispěchají s dodatkem: „Pokud je květ modrého koniklece bílý, neměl by se jmenovat modrý koniklec, ale bílý koniklec“. Státní květina je bluebonnet, psáno jako jedno slovo. Barevná varianta této květiny by měla být správně popsána názvem této barvy, PLUS názvem květiny. Z toho vyplývá, že správné jsou výrazy white bluebonnet, pink bluebonnet amaroon bluebonnet. Upozorňujeme, že ze všech balíčků semen nebo bytů s přesazenými rostlinami barevných odrůd bluebonnet, jako je růžová, bílá nebo „Worthington Blue“, budou některé rostliny kvést standardní modrou barvou. Nové barevné kmeny nejsou stoprocentně čisté, a proto budou občas vykazovat původní modrou barvu a případně i jiné barvy. Upozorňujeme také na to, že v porostech modrých broskvoní, které byly ponechány přirozené obnově, dojde po několika letech ke smíšení modrých s růžovými nebo bílými, což bude mít za následek návrat k modré barvě v důsledku křížového opylení a následného maskování méně dominantního barevného kmene.
BLUEBONNET BONUS: NITROGEN PŘÍRODNÍM ZPŮSOBEM
Je ironií osudu, že název Lupinus je odvozen od latinského slova lupus, což znamená vlk. Ve skutečnosti se kdysi modrým loubkům říkalo vlčí květiny, protože se zdálo, že požírají půdu, protože často rostly v řídkých kamenitých půdách, které nepodporovaly žádný jiný rostlinný život. Později se však zjistilo, že modřence půdu nevykrádají, ale naopak obohacují.
V přírodě existuje forma přírodního hnojiva, která je čistá a ryzí. Je to hnojivo, zejména dusík, produkované půdními organismy. Nejznámějším z těchto půdních organismů vázajících dusík je bakterie,známá jako Rhizobium, která žije na kořenech luštěnin, jako je jetel, vojtěška a vikev. Vztah mezi touto bakterií a rostlinou se označuje jako symbiotický, což znamená, že z něj mají prospěch oba zúčastněné organismy. Rostlina získává tolik potřebný dusík od bakterie, která má schopnost přijímat dusík ze vzduchu. Bakterie na oplátku žije na kořenech a získává od rostliny podporu života. Výhody má i člověk, protože rostlina, která byla vyživována bakteriemi vytvořeným dusíkem namísto aplikovaného hnojení, může být následně využita jako zdroj dusíku při rozkladu rostlinného pletiva. Dusík produkovaný tímto systémem je „čistý“, protože neobsahuje žádné soli ani chemické toxiny.
Používání luštěnin jako zdroje dusíku není v Texasu běžnou praxí. Hlavním důvodem byly náklady spojené s jejich pěstováním. Existuje však luskovina, které se daří ve všech oblastech Texasu, produkuje dusík prostřednictvím bakterií Rhizobium a je také státní květinou – modřenec. Texaský modrásek patří do čeledi bobovitých (Fabaceae nebo Leguminosae). Modřence jsou pravděpodobně nejdůležitější původní luštěninou v Texasu, která v chladných (podzimních, zimních a jarních) měsících často zabírá stovky hektarů kopcovitých svahů. Kořeny těchto luštěnin jsou vysoce nodulované, což z nich činí významný zdroj dusíku pro půdu. Protože lupiny jsou schopny obsadit půdy s nízkým obsahem dusíku, usídlily se na narušených plochách. To je důvod, proč se některé druhy používají jako krycí plodiny pro obohacení zemědělských půd.
Lupiny mají schopnost , s pomocí Rhizobia, produkovat tolik dusíku jako sója, která často dává až 100 liber dusíku na akr. Modřence nejsou preferovanou potravou jelenů, stejně jako jetel a vikev. Proto je zajištěno přežití rostlin modřence v oblastech hojně osídlených jelení zvěří. Modřenec je také extrémně odolný vůči chladu, takže mrazy rostliny obvykle nezahubí.
PŘEHLED PĚSTOVÁNÍ BLUEBONNETU
- Pěstujte na plném slunci, v půdě, která dobře odvádí vodu a nezůstává dlouho mokrá.
- Používejte přesazené rostliny nebo chemicky skarifikované osivo
- Sotva zakryjte semena půdou, don’t bury the crown of transplants
- Water seeds only on the day of planting and transplants only whenthe top one inch of soil dries
- No applications of fertilizer are required but are helpful and willcause more abundant bloom
- Interplant with pansies and other annuals for winter-long color
- Don’t overwater!